Jsou bohov� a jsou daimonov�. 
Daimonsk� bytost je  uprost�ed mezi bohem a �lov�kem... 
Jako prost�edn�k a posel chod� k boh�m od lid� a k lidem od boh�, p�en�eje z jend� strany proby a ob�ti, z druh� strany rozkazy a odplaty za ob�ti; jest uprost�ed a vypl�uje mezeru mezi oboj�m... nebo� b�h se s �lov�kem p��mo nest�k�, lae v�echny styky a rozmluvy mezi bohy a lidmi v bd�n� i ve sp�nku se d�j� skrze tohoto daim�na; a kdo je znal� v t�ch v�cech, to je mu� daimonsk�...
(Plat�n, Symposion)

Daim�ni jsou t�m bosk�m v n�s, co je t�eba kultivovat a rozv�jet, co m�me sv�m �ivotem uskute��ovat, abychom byli sami zbo��t�ni. Mezi lidmi, daim�ny a bohy nen� ��dn� nep�ekonateln� hranice, jedn� se sp�e o t�i stadia a stupn� t�ho�. Jak v�d�l ji� H�rakleitos, lid� jsou zem�el� bohov� a bohov� zejm�el� lid�...

Bohov� odpov�daj� pojet� filosofick�mu, daim�ni mytick�mu.

Daim�ni jsou p�edev��m b�val� lid�, kte�� vybojovali sv�j �ivotn� z�pas. 
Pr�v� proto lidem rozum�j� a sna�� se jim pom�hat.

Dokud jsme toti� pono�eni do sv�tsk�ch v�c� a st��d�me mnoh� t�la jako n�jak� dopravn� prost�edky, nech�v� n�s, abychom vytrvali a vybojov�vali si svou cestu sami a pokou�eli se zachr�nit a dos�hnout p��stavu pomoc� sv� vlastn� zdatnosti. Pokud si v�ak ji� du�e b�hem bezpo�tu zrozen� ��dn� a srdnat� vybojovala sv� velk� z�pasy, dovr�uje sv�j cyklus a vyd�vaj�c se v nebezpe��, �ene se horliv� k v�chodu a zborcena potem se bl�� nahoru, v takov�m p��pad� nem� B�h p��slu�n�mu daim�nu za zl�, kdy� j� chce pomoci, n�br� dovol� ka�d�mu, kdo o to stoj�. Pak se ka�d� sna�� sv�m povzbuzov�n�m zachr�nit svou du�i a ta jej d�ky sv�mu p�ibl�en� m��e zaslechnout a je spasena. Pokud v�ak neposlouch�, jej� daim�n ji opou�t� a ona nen� ��astn� osvobozena.
(Pl�tarchos, O S�kratov� daimoniu, 593d-594a)

Pokud je du�e nerozumn� a neposlu�n�, sna�� se ji (daim�n) zkrotit bolestiv�m bit�m. Pokud v�ak ji� zkrotla a je povoln�, m��e ji jej� daim�n na cest� k bo�stv� u�et�it ran a ��d� ji nikoli oprat� a ot�emi, n�br� slovem a prost�ednictv�m symbol�, v nich� se lid� davu a st�da nikterak nevyznaj�.
(Pl�tarchos, O S�kratov� daimoniu, 593b)

uk�zky:

Jen�e jak obt�n� je nal�zt Boha a jak snadn� je ho zam�nit za modlu, za pouhou jeho ��st.
D�mon�
D�mon je m� nen�vist.
D�mon je m� manipulace.
D�mon je m� opovr�en�.
D�mon je moje odm�tnut�.
D�mon je moje samota.
D�mon je moje ovl�d�n�.
D�mon vl�dne skryt�m vztek, kter� si schra�uje s�m v sob� a hroz� j�m tob� samotn�mu. Skryt� bolest, kterou dr�� jako rukojm�. Vzal ji na sebe, aby t� ochr�nil, ale te� t� j� ovl�d�. Boj� se ho, ale on jen vypad� obrovsk� a hroziv�.
Ve skute�nosti je zpola nev�dom�. Proto byl od po��tku p�edstavov�n jako program, jako kouzlo �i kletba �ekaj�c� na vypln�n�. Ustrnul na stupni v�voje, kdy byl stvo�en sv�m zran�n�m, a od t� doby se jen opakuje neschopen vyl��it s�m sebe. Zra�uje ve sv� tup� snaze chr�nit po��d stejn�m zp�sobem v nov�ch situac�ch... D�mon je ve skute�nosti mal� chlapec.
Pl��e a boj� se.
A ten nejmen�� je nejv�t��m.
A v�echno se t�ese.
V�ichni bojovali o jeho ovl�dnut�.
Ale nikdo nepochopil jeho podstatu.
Mluvit jeho jazykem - magick�m D�monstem znamenalo pou��vat tu prastarou �e�, j� D�mon rozum� - �e� t�la, �e� doteku, �e� l�sky, �e� d�v�ry. A dost�vat se do kontaktu s D�monem znamenalo u�it se sn�et obrovskou bolest i obrovsk� pl�� i obrovskou l�sku, kterou on byl. Nevyslovitelnou. Proto zklam�vali studovan� a u�en�. Mohli mluvit o D�monovi, ale nikdy ne s n�m. A� budete jako d�ti�

heslo d�mon z encyklopedie Universum:
d�mon [z �ec. daim�n � dobr� nebo zl� duch],

u Hom�ra samostatn� bo�stvo, v �ec. my�len� obv. bo�sk� moc, kter� jednotlivc�m p�id�luje osud (dobr� nebo �patn�). Platon a novoplatonist� rozum�j� pod t�mto pojmem prost�edn�ka mezi lidmi a bohy. V d�jin�ch n�bo�enstv� je to v�t�inou bo�sk� bytost, kter� pat�� mezi bohy a vl�dne nad ur�itou ohrani�enou obl. sv�ta. V k�. c�rkv�ch zl� duch, ��bel.